" Bytem se line jedna nová výrazná vůně. Vůně čerstvě namleté kávy. Vůně, která mě vždy cvrnkne do nosu, když přijdu do dobré kavárny. A ode dneška bude i u mě doma. "

 Každý má své závislosti, kterých se nechce vzdát. Tou mojí je káva. Vše to začalo navštěvováním různých kaváren a zkoušením pražíren. Doma jsem si dělala rychlokávu s litrem mléka a na dobrou kávu jsem si raději někam zašla. Občas mě přemohla chuť na přeslazený kelímek se sirupovým zdobením z velkořetězců jako je Costa. Ale jako každá jiná závislost se i ta moje vyvíjela dál. Nad hnusným kafem jsem se přestala bát ohrnout nos, a pár kelímku tak skončilo rovnou v koši. Doma mi přestalo stačit domácí rozpustné kafe a zatožila jsem po vůni stoupající z hrnku s hnědou tekutinou.

 Dnes je ze mě člověk, kterého venku nejčastěji uvidíte s kelímkem z kavárny, a když přijdete na návštěvu nabídnu vám kávu z French pressu nebo z Moka konvičky. Mléko už neleju studené rovnou z ledničky, ale první ho nad plotnou ohřeju a našlehám.  Žádné "coffee art" to zatím není, ale třeba jednou bude, protože kdo ví, jak daleko s tou závislostí zajdu.