Nacházíme se v malém vnitrobloku pavlačového domu, hned vedle turisticky rušné Nerudovy ulice. Vzduch je ohřátý prvními slunečními paprsky roka, v pozadí hraje příjemná hudba a pod nosem se nám line vůně čerstvě pražené kávy. Se sladkým zákuskem si vychutnáváme dopolední idylku. Člověk by ztěžka uhodl, že dnes je pondělí, a rozbíjí se tak pro tentokrát nemilá pověst začátku týdne. Nikam nespěcháme a nikdo nás neruší. Sedíme v tichosti a prohlížíme si exteriér schované kavárny. Jediným důkazem obyvatelů jsou jejich rostliny a kola opřená o zábradlí pavlače. V rukách objímám hrnek, jako bych tak mohla zadržet tento okamžik. Čas však zastavit nelze a my se vydáváme dál pro dnešek jako turisti vlastního města.